P N E - Zase všechny zdravím z druhé strany Země. Další týden v práci jsem se rozhodl zakončit co nejzábavněji. A tak jsem se rozhodl navštívit místní zábavný park. Ten je rozdělen na dvě části - Playland, kde se nacházejí kolotoče, stánky s různými hrami a jiné atrakce. Druhou část The Fair bych přirovnal k takovému menšímu brněnskému veletrhu.
Vyrazil jsem busem číslo 16 až na místo Pacific National Exhibition. Prošel jsem vstupní branou a vešel do velké haly. Úplně mě vyrazilo dech, co jsem tam viděl. Takový tradiční veletrh se strašně moc různýma věcma. Po pár metrech jsem si všiml malých modelů vláčků a paní mi je hned začala nabízet. I když jsem se chvíli rozmýšlel, nakonec jsem prchnul a přesunul se ke stánku s Nintendem, kde si mohli lidé vyzkoušet a zahrát si na této konzoli.
Avšak času nebylo na zbyt a já měl v plánu projít celý ten obrovský park. Další zastávka byla u velkého bojového letounu, do kterého si lidé mohli sednout a zkusit si zažít ten pocit, který mají bojoví letci v akci. Musím říct, že super. Kolem probíhajícího koncertu jedné z kapel jsem jen prošel a vyrazil na kolotoče. Vyzkoušel jsem jich asi 7 nebo 8, z nichž za připomenutí stojí hlavně vysoký sloup, který vás vyveze nahoru a pak rychle sešoupne dolů a samozřejmě klasická horská dráha.
Hry jsem si zahrál dvě, zkušenosti z basketbalu jsem při střelbě na koš nezúročil, ale šipky už mi vyšly. Odnesl jsem si tedy na památku dva plyšové medvědy. Objevil jsem také hernu s nevýherními automaty a hned jsem si za čtvrťák jen tak z nostalgie zahrál Virtua Tennis. Pak jsem se přesunul na hlavní pódium, kde probíhal závod na čtyřkolkách a motorkách. Docela zajímavá podívaná. To už ale pomalu začínalo pršet, tak jsem se odebral domů.
V úterý večer mě čekal tréninkový kemp. Na ledě nás přivítali tři kluci, kteří se s námi rozhodně nepárali. Od začátku nám dávali hodně do těla, dělali jsme hlavně bruslení. Avšak já se cítil docela fit, takže jsem se do toho snažil dávat všechno. Bude to potřeba.
Ve středu se v restauraci objevila nová chefka, jmenuje se Carol. Po týdnu si na ni už někteří stěžují, hlavně číšníci. Já se zatím snažím plnít její pokyny a nemám s ní žádný problém. Začíná tady hodně pršet, ubývá hostů a tím pádem ubývá i práce. To znamená, že v neděli jsem poprvé vařil, to když jsem podle receptu připravoval rajčatovou omáčku. V neděli večer jsme se se Stefanem a Archiem, to jsou mí noví dva spolupracovníci, vydali na takovou menší firemní barbecue, která se mi moc líbila. Takže to je zatím vše. Ahoj.
Vyrazil jsem busem číslo 16 až na místo Pacific National Exhibition. Prošel jsem vstupní branou a vešel do velké haly. Úplně mě vyrazilo dech, co jsem tam viděl. Takový tradiční veletrh se strašně moc různýma věcma. Po pár metrech jsem si všiml malých modelů vláčků a paní mi je hned začala nabízet. I když jsem se chvíli rozmýšlel, nakonec jsem prchnul a přesunul se ke stánku s Nintendem, kde si mohli lidé vyzkoušet a zahrát si na této konzoli.
Avšak času nebylo na zbyt a já měl v plánu projít celý ten obrovský park. Další zastávka byla u velkého bojového letounu, do kterého si lidé mohli sednout a zkusit si zažít ten pocit, který mají bojoví letci v akci. Musím říct, že super. Kolem probíhajícího koncertu jedné z kapel jsem jen prošel a vyrazil na kolotoče. Vyzkoušel jsem jich asi 7 nebo 8, z nichž za připomenutí stojí hlavně vysoký sloup, který vás vyveze nahoru a pak rychle sešoupne dolů a samozřejmě klasická horská dráha.
Hry jsem si zahrál dvě, zkušenosti z basketbalu jsem při střelbě na koš nezúročil, ale šipky už mi vyšly. Odnesl jsem si tedy na památku dva plyšové medvědy. Objevil jsem také hernu s nevýherními automaty a hned jsem si za čtvrťák jen tak z nostalgie zahrál Virtua Tennis. Pak jsem se přesunul na hlavní pódium, kde probíhal závod na čtyřkolkách a motorkách. Docela zajímavá podívaná. To už ale pomalu začínalo pršet, tak jsem se odebral domů.
V úterý večer mě čekal tréninkový kemp. Na ledě nás přivítali tři kluci, kteří se s námi rozhodně nepárali. Od začátku nám dávali hodně do těla, dělali jsme hlavně bruslení. Avšak já se cítil docela fit, takže jsem se do toho snažil dávat všechno. Bude to potřeba.
Ve středu se v restauraci objevila nová chefka, jmenuje se Carol. Po týdnu si na ni už někteří stěžují, hlavně číšníci. Já se zatím snažím plnít její pokyny a nemám s ní žádný problém. Začíná tady hodně pršet, ubývá hostů a tím pádem ubývá i práce. To znamená, že v neděli jsem poprvé vařil, to když jsem podle receptu připravoval rajčatovou omáčku. V neděli večer jsme se se Stefanem a Archiem, to jsou mí noví dva spolupracovníci, vydali na takovou menší firemní barbecue, která se mi moc líbila. Takže to je zatím vše. Ahoj.
Fotky:
The Fair - prostě veletrh se vším všudy
Stánek Nintendo
Čtyřkolkové závody
Horská dráha, super adrenalin